Reklama
 
Blog | Hana Jandová

Dvacet rad, jak neotrávit čtenářky a zůstat s nimi až do smrti

Jsou určené výhradně ženám, většina mužů by je do ruky ani nevzala. Tvoří je v drtivé většině samy ženy, a přesto skutečným ženám málokdy rozumí. Časopisy, přílohy novin a internetové weby určené něžnému pohlaví hledají své místo pod mediálním sluncem. Zda se ocitnou ve stínu nebo na výsluní čtenářské pozornosti záleží na tom, jestli si uvědomí, že píšou pro čtenářky z masa a kostí obklopené všedními starostmi a povinnostmi.

               Přiznám se, že si ráda sednu do pohodlného křesla a s kávou po ruce nerušeně listuji ženským časopisem. Po chvíli ovšem začnu rázně obracet stránky a hledat téma, které by mě zaujalo, přišlo s nápadem či přineslo osvěžující pohled. Často titul odložím s tím, že už jsem všechno zajímavé přečetla a zbytek je ztráta času. Proč si mám prohlížet šaty za několik desítek tisíc korun, které si nikdy nekoupím? K čemu mi bude informace ohledně diety slavných hereček, která zaručeně (ne)funguje? A kde vzaly redaktorky patent na dlouhý partnerský vztah a drzost radit těm ostatním? V mnohdy to vypadá, že se inspirovaly v pubertálních časopisech, jelikož rady typu „vyhýbejte se hádkách“, „povídejte si s partnerem“  či titulek „Dvacet rad, jak nepokazit vztah a zůstat spolu až do smrti“ nemůže dospělá žena myslet vážně.

Zajímalo by mě, zda by dané články zaujaly samotné autorky, a kdyby je netvořily, zda by je pročítaly s vážnou tváří. Rozumím, že tento typ magazínů se snaží, aby u jejich stránek čtenářky relaxovaly a odpočívaly. Nemají vyšší ambice než pobavit, ovšem obávám se, že samotné čtení se v mnoha případech stává bezmyšlenkovitým listováním. Ke zřejmému překvapení redakce mají ženy i jiné zájmy než móda, krása, vlasy, kabelky, partnery, děti a vaření pro ně.

Články v ženských magazínech mi připomínají kolotoč – stále se točí dokola, pořád se opakuje to samé a nikdy nepřijde s ničím, co tady ještě nebylo. Ať otevřete jakýkoliv ženský server a časopis uvidíte ty samé rubriky, ta samá témata a podobně stylizované fotografie. Nehledě na to, že mnoho těchto periodik dává svůj charakter najevo již růžovou či fialovou barvou grafiky. Obsahy článků nepřesáhnou větší intelektuální rovinu než má Ordinace v růžové zahradě, ostatně co čekat od titulku „Pohled jako návnada – dostane ho!“  či „10 důvodů, proč si vás nechce vzít“. Nemohu se zbavit dojmu, že mnoho textů vzniká doma u počítače bez přípravy a bez invence, čehož jsou důkazem plytké věty omílající moudra o tom, že ženy nechtějí vrásky, že mužům se líbí pohledné ženy a jiné "nečekané" závěry. Nehledě na to, že autorky vycházejí z populárních knih o vztazích, ze kterých přepisují celé pasáže! Nemusím být (a nejsem) feministka, abych mohla tvrdit, že zájmy, koníčky a vědomosti něžného pohlaví se pohybují na širším poli, než se redakce dámských časopisů a webů domnívají.

Netvrdím, že rubrika krása nebo móda ženy nepřitahuje. Věnovat jim celé číslo a naprosto potlačit jiná nosná témata se mi jeví jako polovičatá práce. Proč se v magazínech neobjevují recenze na divadelní představení, výstavy či knihy? Zajímají se ženy o kulturu méně než muži? Vytratila se rubrika věnovaná komentářům, satiře a esejím. Copak ženy nemají názor? Své zastoupení mí jen fejeton na téma vaření, děti, uklízení, stárnutí. Osobně bych věnovala čas i zajímavé povídce, románu, biografii osobností, které mohou inspirovat. A nemusí se jednat pouze o hvězdy nebeské velikosti, jak dokazuje řada skvělých mediálních a kulturních projektů věnujících se pohnutým osudům. Stejně tak rozhovory o úspěšných ženách začnou po chvilce nudit. Kvalitní rozhovor musí ponechávat prostor pro tázaného a klást mu otázky, které zaujmou nejen jeho, ale i veřejnost. Ptát se dokolečka na seznámení s manželem a na to, co dotyčná právě dělá, mi přijde krátkozraké a fádní.

Stejným způsobem a stejně marně mohu hledat mezi stránkami reportáž. Ženy zřejmě necestují, nedbají života v jiných zemích, nezajímá je jiná kultura, historie, místa, která stojí za navštívení alespoň pomocí očí fotoreportéra. A zřejmě ani nepotřebují vědět, co je to sport, dozvědět se novinky ze světa designu nebo technických vymožeností. V ženských časopisech nepřipouští možnost, že by se matky, studentky i podnikatelky mohly věnovat koníčkům – keramika, fotografování, filmy, sport, turistika, tanec, letectví či nedej bože auta. Je mnoho témat, která jsou v magazínech opomíjena, přestože se jim sami redaktorky věnují. Za tímto nedostatkem se skrývá mnohé – neschopnost editorů vybrat originální témata, lenost redaktorek tato témata zpracovat, nezájem čtenářek o změnu.
               Pokud by dnes nezaujatý jedince měl charakterizovat typickou ženu podle článků v ženských časopisech, vykreslil by ji jako krásnou, upravenou a pouze zeleninu požívající bytost, jejíž denní starostí je to, co si vezme na sebe, jak se nalíčí, učeše, jak sexuálně uspokojí přítele, jak co nejdříve otěhotní, co uvaří k večeři a jak se schová před zlobivými dětmi, aby měla klid. Ženy v redakcích sebe i své kolegyně dobrovolně pasují do těchto rolí a vytvářejí nereálný pohled na celý dámský svět. Až půjdu příště kolem hospodských oken, nebudu se divit výrokům, že "ženský se umějí jen šlechtit" a "že jsou dobrý jen do domácnosti". Budu tušit, proč si to myslí.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama