Reklama
 
Blog | Hana Jandová

Dva národy, dvě náboženství, dva jazyky a jeden cíl

Někteří je označují za zrádce své víry, jiní je obdivují a podporují. Židé a Muslimové z Velké Británie se rozhodli učinit neobvyklý krok a společnými silami dokázat, že si přes všechny své odlišnosti mohou rozumět. Obě komunity se setkaly na bristolské univerzitní půdě, kde strávily sváteční večer společnými oslavami. Byl pátek 22. září 2006 - den, na který shodou okolností připadl židovský svátek Roš Hašana a první den muslimského posvátného měsíce Ramadánu. Tato spontánní událost podnítila touhu o vytvoření trvalejšího svazku, což dalo vzniknout židovsko-muslimskému mediálnímu projektu Radia Sallaam Shalom.

Městečko Bristol, ležící na jihozápadě Velké Británie, připomíná svou rozlohou naši Plzeň. Místo lahodného piva se však radní mohou od roku 2007 pyšnit nevšedním internetovým rádiem, které propojuje judaismus s islámem a umožňuje jejich vzájemný dialog v neutrálním prostředí. Jedná se o první anglický vysílací projekt, ve kterém jsou aktivně zapojeny obě skupiny těchto menšin. Hlavní motto se ukrývá již v samotném názvu, který se skládá z arabského a hebrejského slova znamenající „mír" – dva národy, dvě náboženství, dva jazyky a jeden cíl.  

„Naše vize je vytvořit svět, kde lidé rozumí židovskému a muslimskému kulturnímu dědictví, což tvoří základy pro šťastnou budoucnost celého lidstva," shodují se jednotliví členové redakce na svých webových stránkách http://www.salaamshalom.org.uk/ .

Důvodem, proč tento projekt vznikl, je snaha propojit židy a muslimy, naučit je chápat a sdílet hodnoty a životní postoje, ať žijí kdekoliv na světě. Většina redaktorů, kteří jsou vedeni jako dobrovolníci, se zapojila, protože nesouhlasí s obrazem muslimsko-židovských vztahů a Izraelsko-arabského konfliktu, které jsou podle nich západními médii podávány jednostranně a zkresleně. „Díky cestě na Blízký východ jsem získala hlubší znalosti, bolestně jsem si uvědomovala zaujatost, nesetříděný obraz konfliktu, přetvářku a lži v příbězích, které přinášela britská média," vysvětluje na svém blogu jedna z nejdéle zapojených dobrovolnic Lisa Saffronová.   Z technického hlediska si redakční tým vzhledem ke svému předsevzetí vede velmi dobře – veškeré vysílání lze stáhnout na internetu, jednotlivé příspěvky lze poslouchat pomocí MP3 přehrávače, vysílací čas mu na svých frekvencích a televizních kanálech poskytují mediální giganti jako BBC TV, Al Jazeera in English, Channel 4, Press TV v Iránu či BBC World. Obsahová nabídka rádia se zaměřuje na etnickou hudbu, živé přenosy z besed či upozorněními na zajímavé společenské události, která je doplňována tématickými bloky, kde se vyjadřují společenské autority, zástupci jednotlivých skupin i samotní posluchači. Nabízí se však otázka, pro koho rádio vlastně vysílá.  

Reklama

Životní situace většiny lidí zapojených do projektu Salaam Shalom, ať v roli tvůrců či posluchačů, se nepodobá realitě, kterou prožívají lidé postižení válečným konfliktem. Odpůrci tohoto projektu mohou namítnout, že ti, kteří žijí v míru se nemohou vyjadřovat k problémům těch, kteří jsou bezprostředně ohroženi násilím, jelikož obě reality jsou si příliš vzdálené. Mají tedy mírové a debatní relace komunit žijících v západním světě informační hodnotu a atraktivitu pro rodiny, které žijí přímo ve válečné zóně? Nabízí se paralela s českými dějinami za druhé světové války. Protektorátní občané pod pohrůžkou okamžitého trestu smrti poslouchali americké a britské rozhlasové přenosy, kdy k nim jejich krajané hovořili z relativně klidných oblastí. Stejně jako se tehdy Češi obraceli s nadějí k těmto projevům, tak i pro lidi z neustálých bojových oblastí může toto vysílání znamenat sílu věřit v brzký konec války. To, že se k nim jejich krajané neotočili zády, že jim záleží, co se s nimi děje a vyjadřují své názory po celé západní civilizaci, nelze pominout mávnutím ruky.     

Na druhou stranu komplikace způsobuje fakt, že jejich poslech je úzce vázán na internetové připojení či MP3 přehrávače. Tato nutná technická základna tvoří obrovskou překážku pro zájemce z rozvojových zemí či území, kde probíhá konflikt. Z tohoto důvodu se vrstva posluchačů zužuje na emigranty, menšiny a jedince zajímající se o danou problematiku v západních zemích či velkých městech. Avšak díky spřáteleným mediím na Blízkém východě jako například BBC, či Al Jazeera se lze s vysílání Salaam Shalom setkat i v méně vyspělých oblastech. Záleží však na dobrozdání majitelů daných společností, zda budou i nadále poskytovat Rádiu Sallaam Shalom prostor ze svého vysílání, což záleží nejen na posluchačích, ale i na politickém a ekonomickém tlaku.  

Otázkou zůstává, do jaké míry je hlas volající po usmíření, nekonfliktnímu soužití  či dokonce opatrném přátelstvím toužebným přáním pár jednotlivců či prvními vlaštovkami z celého davu. Pro věřící se silným cítěním pro náboženská pravidla mohou tyto snahy představovat zradu samotné víry a principů, které ctí. Obě náboženství se striktně řídí texty, které vznikaly v době agresivní rozpínavé politiky panovníků a charismatických mužů, kdy vzájemné dobývání a obracení na jinou víry patřilo ke každodenním jevům. Zrodila se tak nábožensko-filozofická díla, která vnímají násilí a smrt jako součást politického a náboženského boje. "Jsem přesvědčen, že stav vzájemné tolerance je naprostou utopií. Tak jako není možná bezkonfliktní, „beztřídní" a naprosto spravedlivá společnost, není ani možné vytvořit společnost, v níž se budou jednotlivá náboženství vzájemně tolerovat a nesnažit se prosazovat na úkor těch druhých", vysvětloval v on-line magazínu Masarykovy univerzity David Václavík z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU.  

V průběhu staletí se interpretace textu zkreslovala a měnila podle aktuální potřeby, politika se spojila s vírou a odlišit je od sebe je nelehký úkol. Přesto ve své podstatě prastaré principy zůstaly neměnné. "Každý „věřící" musí být přesvědčen o pravdivosti svého náboženského systému a mnozí z nich jsou dokonce přesvědčeni o tom, že je v zájmu celého lidstva, aby byla tato pravda akceptována. Je třeba si přitom uvědomit, že náboženství pracuje s pojmy jako absolutno, pravda, skutečnost a podobně, a bylo by proto dosti zvláštní, kdyby najednou jednotlivé náboženské systémy začaly tvrdit, že pravdu má možná i ten druhý nebo, že věci jsou tak a tak, ale vlastně by mohly být i úplně jinak," vysvětluje Václavík.  

Lidé žijící v nesvářeným společnostech si musí uvědomit, že uzavřít mír neznamená zradit své ideály, jelikož násilí a válka již není jediný způsob, jak oslovit "nové věřící" a rozšířit tak své přesvědčení. Svět se změnil a v dnešní multimedializované, interaktivní a úzce propojené společnosti, kde se stírají vzdálenosti i kulturní rozdíly, se jednotlivé komunity musí naučit žít vedle sebe bez řešení nedorozumění pomocí zbraní a vraždících armád. Jinak bude stále jen přibývat nešťastných rodin bez otců a rodičů strachujících se o své hladové děti. Právě z tohoto důvodu je třeba hlasu Radia Salaam Shalom, který učí pochopení a toleranci, smazává předsudky a strach z neznámého. Nastal čas zahodit praktiky staré tisíce let a vyzkoušet způsob hodný bytostí 21.století.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama